Jakými způsoby se propagují dezinformace

Internet je něčím, co dnes používá prakticky každý z nás denně, ať už k hledání informací, komunikaci nebo některé z mnoha dalších věcí. Ovšem, jak už to tak bývá, máme zde i určité věci, se kterými je nutné počítat. A jednou z nich je, že někteří lidé se jej budou snažit využít ke svým vlastním cílům a prospěchu.

Jedním z největších problémů, se kterými se na internetu můžeme dnes setkat, jsou bezesporu dezinformace. V podstatě se jedná o lži, které jsou dále šířeny těmi, kdo jim věří. Jejich cílem je nejčastěji ovlivňování veřejného mínění a s tím související snaha ovlivnit například volby, nebo prosté rozdělení společnosti a odvedení pozornosti od skutečně závažných problémů. Problémem zde je, že se tyto dezinformace šíří mnoha nejrůznějšími způsoby. Je tedy dobré znát ty nejčastější.

Jednou z nich jsou samozřejmě příspěvky na sociálních sítích, především Facebooku. Zde existují dokonce specializované skupiny, které se tímto zabývají. Mnohdy začínají zcela nevinně, například příspěvky o přírodě nebo jiných tématech, které přitáhnou mnoho sledujících. Tím si získá i jejich důvěru. Postupně pak začne být čím dál více příspěvků dezinformačních, až jsou to nakonec všichni.

Dále jsou to nejrůznější řetězové e-maily. Ty se šíří velmi často mezi seniory, a na rozdíl od příspěvků na sociálních sítích není snadné je zachytit. Jen málokdo je dá veřejně, a pokud ano, pak jen ve skutečně výjimečných případech. Navíc jim lidé snadněji věří, jelikož jsou jim poslány někým, koho považují za důvěryhodného.

V neposlední řadě jsou využívána i nejrůznější videa, například na YouTube či jiných podobných platformách. Ty mají leckdy formu rozhovorů, které působí seriózně a profesionálně. Tím samozřejmě také vzbuzují důvěru sledujících, kteří pak jejich obsahu snadněji uvěří. A to je tím hlavním problémem – zařídit, aby lidé těmto věcem věřili. Bohužel se ukazuje, že tato taktika funguje.